KANDOVANÝ TUREK

Tak na něj taky došlo 😏

„Vykostíme“ turka a zbavíme ho slupky. Nakrájíme dužninu na jednotlivé díly, ty pak omyjeme a nakrájíme na kostičky cca 1,5 cm krát 1,5 cm velké. Odvážíme je. 

Já jich měla 12 kg, takže budu psát, kolik jsem čeho použila, množství si kdyžtak musíte přizpůsobit.

12 kg dýňových kostiček dáme do nádoby s víkem a zalijeme buď 10 l jablečného octa nebo 10 l vody, do které jsme rozmíchali 300 g kyseliny citronové (to je lacinější). Necháme 24 hodin naložené. Poté scedíme.

4 kg cukru rozpustíme ve 2,6 l vody (poměr cukru a vody je 3 : 2) v hrnci se širokým dnem a jakmile se roztok začne vařit, postupně vhazujeme dávky dýně a vaříme ji, dokud nezesklovatí, trvá to přibližně 10 minut (můžeme do roztoku vmíchat lžíci skořice či zázvoru). Uvařenou dýni vybereme cedníkem, necháme okapat, a do cukrové vody dáme další dávku, dokud všechnu dýni nespotřebujeme. Okapané kostky narovnáme do sušičky, kde je sušíme na nejvyšší teplotu, dokud nejsou tak akorát. 

Nálev, který zbude, můžeme využít jako vánoční sirup do punčů, čaje nebo na lívance. Zavaříme do něj několik hřebíčků, badyán a kus skořice, horký nalijeme do lahví a uchováme naležato. 

Z 12 kg čerstvé dýňové dužniny dostaneme přibližně 3,5 kg kandované dýně. 

Kandovaného turka používáme do biskupských chlebíčků, mazanců, marokánek anebo jen tak jako pamlsek. 

SUŠENÝ JAKON

Jakon je pro nás ještě exotická zelenina, ačkoliv se jí v našich podmínkách daří. Vypadá jako brambora, topinambur nebo batát, ale chutná sladkokysele, jako ovoce. Kromě toho je významnou léčivkou. Já jsem hlízy dostala od kamaráda, něco jsem poslala dál a zbytek jsem oloupala, nakrájela na kostičky, usušila a vmíchala do domácího müsli.

https://www.bylinkovo.cz/jakon/

CUKROVÝ PEELING S MÁTOU

Něco podobného prodává Lush, ale vlastnoruční výroba je ještě lepší, ekologičtější a samozřejmě nesrovnatelně levnější. Udělejte si vždycky jen tolik, kolik aktuálně spotřebujete.
Je to prosté, krystalový cukr promícháte s mátovým olejem v poměru 1:1. Vmasírujeme do umyté pleti a opláchneme. Hrubý cukr odstraní odumřelé kožní buňky a nečistoty, máta kůži provoní a tonizuje a olej ji ošetří. Tak do toho!

NATÁČKY

Tohle je taková legrácka, ale funguje! Dcera má ráda historii a zajímalo jí, jak si dříve ženy vrkočily vlasy. Nastříhaly nebo natrhaly úzké proužky plátna a mokré prameny vlasů na ně namotaly. Po uschnutí se vlasy jen rozčešou a vlasy jsou krásně vlnité.
Tyhle natáčky nic nestojí, a jako bonus jsou dokonale ekologické :)

DOMÁCÍ OLEJ

Tenhle „projekt“ nám dal pekelně zabrat, tedy hlavně Jirkovi. Domácí lis na olej holandské značky Piteba byl už jen při sestavování opravdovým oříškem, několik šroubů zcela chybělo a bylo třeba je dokoupit, některé součástky zato byly přibalené zbytečně, nebyly jak a kam použít. Chyběla i násypka a úchyt, člověk jen trochu nešikovný nebo bez vybavené dílny si bohužel s tímto výrobkem neporadí. Na internetu jsme četli recenzi, kde chybějící šrouby nezmiňují, tak jsme asi měli smůlu. Lisovat se musí venku, petrolej v lahvičce s knotem čoudí a olej kape a semínka lítají všude okolo :)
Lisování nešlo také úplně dobře, zkusili jsme nejprve semínko lněné a to se bohužel nepodařilo. Úspěšní jsme byli až se slunečnicovým semínkem, výtěžnost je 500 ml výtečného oleje z 1 kg slunečnice. Je to docela dřina, ale až bude nejhůř, takový lis se bude ještě hodit.

BAMBUSOVÁ BRČKA

Na jedné ze svých procházek jsem našla u strouhy svazek suchého bambusu svázaný provázkem. Nevím, z jakého důvodu ho někdo donesl až sem, ale protože jsem zvídavá žena, jeden stonek jsem si odnesla domů a cestou olámala menší větvičky a zbytky listů. Můj muž vzal ostrou pilku a rozřezal stonek na jednotlivé díly, které jsou přirozeně vytvořené mezi kolínky. Obrousil otvory a já „brčka“ dobře vymyla horkou vodou a dala usušit. My žádná brčka nepoužíváme, ale vnučky z nich měly upřímnou radost.

HLINĚNÉ SVÍCNY

Tohle je spíš radost z objevování než skutečný návod. Při výkopech pro vyvýšené záhony jsem si odebrala trochu mazlavého žlutého jílu, kterého tu máme opravdu dostatek. Je třeba vybírat rostlý jíl, který neobsahuje žádnou, nebo minimum organické hmoty. Hlínu dobře zpracujeme, důkladně prohněteme a promačkáme jako těsto a můžeme vyrábět figurky nebo jiné drobnosti stejně jako z keramické hlíny. Já zkusila vyrobit tři malé kalíšky na svícení, nechala jsem je dobře vysušit a poté vypálila jen tak podomácku v kamnech na dřevo. Dva mi hlasitě luply po pár vteřinách, ale jeden vydržel, a když jsem ho ráno vybrala z popela, krásně zvonil. Knot jsem si upletla ze tří tenoučkých proužků bavlněné látky jako když pletete copánek, namočila do rozehřátého vosku, upevnila uprostřed kalíšku a zalila voskem. Svíčka krásně, rovnoměrně hořela více než 4 hodiny a vyhořela až do konce. Kalíšek mohu (a také budu) plnit opakovaně. Experiment se zdařil!

VATOVÉ ŠTĚTIČKY

Tyhle drobnosti představují ten druh spotřebního zboží, které má spoustu obalů a mnohdy nejsou ani z přírodních materiálů. Když jsem byla mladá a měla jsem malá miminka, žádné štětičky se koupit nedaly a musely jsme si je vyrábět samy. Tak proč se k tak jednoduché věci nevrátit?
Potřebujeme jen obyčejné špejle a balíček vaty. Špejle nalámeme nebo nastřiháme zahradnickými nůžkami asi na deseticentimetrové díly. Z balíčku vaty odtrhneme malý kousek, pevně přitiskneme vatu na konec špejle a špejlí otáčíme. Vata se sama na špejli namotá, musíme ji ale pevně tisknout. Na druhém konci totéž. Bude lépe držet, pokud si prsty namočíme třeba do dětského olejíčku. Po použití vatu stáhneme a vyhodíme, špejle můžeme použít opakovaně.

SVÍČKY Z VČELÍHO VOSKU

Svíčky si koupíme všude za pár korun, ale mít tuto základní dovednost není k zahození, zvlášť pokud máme vlastní včely a přístup k vosku. Já vosk koupila před mnoha lety od včelaře za 300 korun kilo. Knot koupíme v drogerii nebo v železářství.
Spíš než jakékoliv formičky nebo stáčené pláty, které vyhoří za chvíli, se nabízí to nejjednodušší řešení – prostě nalít ve vodní lázni rozehřátý vosk do staré silnostěnné skleničky nebo hrnečku. Jeden konec bavlněného knotu přivážeme na špejli dlouhou tak, aby mohla ležet nahoře na sklence. Odměříme délku knotu ke dnu skleničky a ustřihneme. Knot protáhneme voskem, aby držel rovný tvar. Na dno skleničky nalijeme trochu rozehřátého vosku a knot k němu uprostřed přilepíme. Špejli položíme na skleničku a pomalu do ní lijeme vosk, dokud není sklenička plná. Necháme ztuhnout, špejli odstraníme a ustřihneme knot na požadovanou délku. Jakmile vosk vyhoří, můžeme naplnit znovu. Nevzniká žádný odpad, nepotřebujeme žádné svícny, svíčka se nám nepřevrátí a může stát rovnou na nábytku. Je to velmi praktické a jednoduché.

JAK NA DOMÁCÍ TOFU

Výroba domácího tofu není nic obtížného, není třeba se bát. Hotové tofu používáme stejně jako kupované, můžeme ho marinovat v koření a shoyu, můžeme ho opékat, smažit, mixovat s rostlinným mlékem, cukrem a citronem na sladký krém podobný tvarohu.
Sójové boby sice pochází původně z Číny a pěstují se především v zemích Latinské Ameriky, ale pěstují se i na Slovensku a pokusy s pěstováním se provádí i u nás. Při nákupu si hlídejte, aby sója pocházela z bioprodukce a neměli jste výčitky svědomí kvůli devastaci pralesů, kde se pěstuje sója (především GMO) pro výkrm hospodářských zvířat Evropy a USA. Bio sóju nabízí například Country Life Bio. Jako syřidlo použijeme bio citrony nebo bio jablečný ocet, ten si ostatně dokážeme udělat sami. Tím pádem nám vznikne parádní bio tofu!
Prvním krokem je příprava sójového mléka. Na 12 hodin, nejlépe přes noc, namočíme 1 kg sójových bobů do čisté studené vody. Poté propláchneme, přecedíme, vložíme do hrnce, zalijeme 1,5 l studené vody a ponorným mixérem rozmixujeme na hustou kaši.
Ve velkém hrnci přivedeme k varu 5 l vody, vmícháme do ní sójovou kaši a vaříme 3 minuty, sbíráme pěnu! Odstavíme, necháme deset minut odpočinout a znovu vrátíme na kamna. Přivedeme k varu, sebereme pěnu a odstavíme. Přecedíme přes síto, drti, která zbude, se říká okara a používá se na výrobu karbanátků nebo do pomazánek. Můžeme ji dát také slepičkám, ocení to. Já si okaru po částech zamrazuji v uzavíratelných sáčcích nebo krabičkách a podle potřeby ji přidávám do jídel.
Tekutinu přecedíme přes husté plátýnko nebo speciální sáček, dobře vymačkáme a drť přidáme k okaře. Dostaneme základní surovinu – sójové mléko.
Vymačkáme šťávu z citronů nebo použijeme jablečný ocet – potřebujeme 150 ml. Vmícháme do 150 ml studené vody a máme syřidlo, kterým sójové mléko vysrážíme.
Hrnec se sójovým mlékem postavíme na kamna, přivedeme k varu a pět minut mírně povaříme. Nalijeme polovinu syřidla, zlehka pomalu promícháme, vlijeme zbytek a znovu pomalu promícháme. Odstavíme a necháme 5 minut odstát, můžeme pozorovat, jak se bílkovina odděluje od čiré syrovátky. Cedník vyložíme plátnem, třeba starou vyvařenou plenou a nalijeme do něj tekutinu s vysráženým tofu. Po deseti minutách, kdy necháme tofu vykapat, přemístíme obsah síta do připravené formy a zatížíme na minimálně dvě hodiny. Pokud nemáme formu, můžeme tofu nechat v plátně v sítu a zatížit třeba talířkem a zavařovací sklenicí s vodou. Dostaneme bochníček, nikoliv cihličky. Musíme dbát na to, aby tekutina měla kam odcházet. Postavíme formu na mřížku a tu do pekáčku nebo dřezu. Hotové tofu nakrájíme na porce, zabalíme do potravinářské fólie nebo voskovaného plátna a uložíme v chladu.

KVAŠENÝ OVESNÝ NÁPOJ

Kvašeným nápojem z obyčejných ovesných vloček můžeme nahradit klasické acidofilní mléko nebo zakysanou smetanu. Je výborný do ovocných koktejlů, do bílých houbových polévek nebo do moučníků, třeba do perníku, těsto po něm (spolu s jedlou sodou) krásně vyskočí. Můžete ho vypít jen tak, je velmi výživný a zdravý.
100 g ovesných vloček zalijeme 300 ml převařené vychladlé vody a necháme 8 hodin stát. Poté důkladně rozmixujeme co nejvíce dohladka, přelijeme do čisté sklenice a lehce přiklopíme víčkem, nešroubujeme. Necháme v teple kuchyně 1 – 3 dny kvasit, několikrát denně promícháme. Zda je nápoj takový, jakým ho chceme mít, zjistíme ochutnáním, čím déle bude kvasit, tím bude kyselejší. Po ukončení kvašení uchováme v chladničce a spotřebujeme do dvou dnů.

DOMÁCÍ TEKUTÉ MÝDLO

Výroba je triviální.
Na jemném struhadle nastrouháme 50 g jádrového mýdla a rozmícháme ho v 1 l vody. Přivedeme k varu, často mícháme metličkou, aby se mýdlo zcela rozpustilo. Za občasného promíchání necháme vychladnout, přidáme 2 lžičky glycerinu (klidně ho vynechejte), 2 lžíce kokosového oleje a 10 kapek oblíbeného éterického oleje. Aby se mýdlo nekazilo, vmícháme také na špičku nože grepového extraktu. Elektrickým šlehačem důkladně ušleháme do hustého krému a naplníme do dávkovače.

KÁVA Z DŘEZOVCE

Možná nevíte, že se suchá semena dřezovce dají pražit, mlít a připravovat jako náhražka kávy, tedy kávovina. Chuťově je skvělá, velmi mě to překvapilo. Já jako milovník Melty bych nepoznala, že je to něco jiného. Ohledně pražení nejsem příliš zkušená, abych mohla radit a je třeba to zkrátka vyzkoušet. My máme ve sporáku na dřevo pod troubou takovou jakoby „sušárnu“, ale teplota v ní je okolo 100 stupňů, záleží na tom, jak topíme. Já v tom šuplíčku nechala vyloupaná semena na malém plechu 4 dni, dokud nebyla tmavohnědá. Ale určitě půjdou pražit přímo v troubě nebo na litinové pánvi, akorát je musíte bedlivě sledovat, abyste je nespálili. Já je jen párkrát za den prohrábla. Upražená semena poté umeleme v kávomlýnku a zacházíme s nimi jako s kávou, já si připravila „kafe“ v moka konvičce, osladila jsem si ji špetkou rapadury a ochutila lžičkou sušeného kokosového mléka. Ale dá se pít i jen tak bez ničeho.

DOMÁCÍ KYPŘICÍ PRÁŠEK

Nestojí skoro nic a funguje stejně dobře.
Dobře promícháme 120 g jedlé sody, 100 g kyseliny citronové, 40 g bramborového škrobu a 20 g křemeliny (lze vynechat). Skladujeme v suchu. Na půl kila mouky použijeme vrchovatou polévkovou lžíci směsi.

POHANKOVÁ SMETANA

Rostlinné alternativy živočišných produktů jsou v obchodech často předražené, vytvářejí zbytečný odpad a navíc jsou zřídkakdy lokální. Zkusíme to jinak!
100 g pohanky namočíme přes noc do studené vody, druhý den propláchneme, zalijeme 250 ml čisté vody, rozmixujeme a přefiltrujeme přes plátýnko. Ochutíme špetkou soli a špetkou cukru. Dostaneme skvělou levnou, zdravou, lokální rostlinnou alternativu kravské smetany, která se skvěle hodí do vaření – do omáček a polévek či na zapékání. Tepelnou úpravou zhoustne.

JAHODOVÉ NANUKY

Pouze ze 3 ingrediencí, bez cukru a umělotin, děti je opravdu milují.
Rozmixujeme půl kila jahod, 2 banány v bio kvalitě a 400 g bio kokosového mléka v plechovce. Naplníme formičky na nanuky a dáme do mrazničky ztuhnout. V horkých dnech je to skvělé osvěžení pro dospělce i prcky.

PETRŽELOVÉ PESTO

Je zcela jednoduché a využít jej můžete několika způsoby. První nás asi napadne promíchat ho s horkými těstovinami, namáčet do něj pečené brambory, ale zkuste jím ozdobit obyčejnou bramboračku nebo vmíchat do salátu (spolu s citronovou šťávou).
Rozmixujeme 70 g petrželové natě, 100 g nasucho pražených slunečnicových semínek, 3 stroužky česneku, sůl a 3 – 4 lžíce olivového oleje. Hotovo.

DEODORANT VE SPREJI

Ještě jednodušší než deo krém. Používám ho už půl roku a jsem velmi spokojená.
Svaříme 100 ml vody a do vlažné rozmícháme lžičku jedlé sody (musí se zcela rozpustit) a 10 kapek éterického oleje podle vlastního výběru, klidně jejich kombinaci. Já mám ráda petitgrain a grapefruit. Protřepeme a naplníme do lahvičky s rozprašovačem.

POMERANČOVÁ KŮRA

Od té doby, co jsou k dostání bio pomeranče bez chemického ošetření, kůru z nich nevyhazuji, ale suším a poté rozemelu na prášek v mlýnku na kávu. Přidávám ji do moučníků nebo koktejlů. Zkuste to také!

ÚSTNÍ VODA

Zvykla jsem si používat po každém čistění zubů ještě ústní vodu, doma vyrobenou, je to moc příjemné.
Xylitol, což je druh přírodního cukru, který se vyrábí třeba z břízy, má takovou podivuhodnou vlastnost, že navzdory své sladké chuti zamezuje tvorbě bakterií v ústech a tím brání zubnímu kazu aby nám trápil zuby. Hřebíčková silice je protizánětlivá, antibakteriální a působí jako mírné anestetikum. Tea tree olej desinfikuje a léčí všechny bolístky v ústní dutině a napomáhá tvorbě nových tkání, třeba když se kousnete do tváře. A máta, ta chladí, občerstvuje, voní a také hojí. Jedlá soda čistí a upravuje hodnotu pH v ústech.
Převaříme půl litru vody a po zchladnutí v ní necháme rozpustit 40 g xylitolu a 2 lžičky jedlé sody. Do skleněné uzavíratelné lahvičky nakapeme po 4 kapkách silic: hřebíček, tea tree a mátu (celkem 12 kapek), a zalijeme připraveným roztokem. Dobře protřepeme.
Používáme na vyplachování úst po každém čistění zubů nebo i mezi ním.