BYLINNÝ PLEŤOVÝ OLEJ

Dnes jsem po 8 dnech přecedila první letošní pleťový olej s bylinkami. Ta vůně!
Používám ho už od začátku tisíciletí a i když mám samozřejmě nějaké vrásky v souladu s věkem, moje pleť je zdravá. Navíc nemusím řešit žádné chemikálie v kosmetických produktech, plastové obaly ani testování na zvířatech. Takový olej udělaný sobě na míru je prostě bezkonkurenční.
Jak na to srozumitelně popisuju v tomhle videu.

ŠŤOVÍKOVÁ OMÁČKA

Klasika, kterou už dneska skoro nevidíte, ale je načase ji znovuoživit. Překvapí vás svou lahodností.
V rendlíku rozehřejeme 50 g rostlinného másla, vsypeme 40 g hladké mouky a asi 8 minut zvolna smažíme světlou jíšku. Přidáme 60 g omytých a nakrájených šťovíkových lístků (rumex acetosa), a společně mícháme, dokud šťovík nezavadne. Zalijeme 250 ml studeného zeleninového vývaru, 250 ml rostlinné smetany a dobře metličkou rozšleháme. Osolíme, osladíme lžičkou rýžového sirupu (nebo půl lžičkou cukru) a krátce povaříme do zhoustnutí. Podáváme s pečenými brambory nebo s knedlíkem.

DÝŇOVÁ POLÉVKA S DROŽĎOVÝMI KNEDLÍČKY A ČESNÁČKEM

Na dvou lžících oleje osmahneme pokrájenou cibuli, 3 stroužky česneku a kousek strouhaného zázvorového kořene. Přidáme nakrájenou zeleninu: 450 g máslové dýně a 300 g mrkve. Chvíli společně opékáme, osolíme bylinkovou solí a zalijeme 1 l vody. Vaříme do měkka asi 30 minut. Vypneme plotýnku, vlijeme 100 ml rostlinné smetany (použila jsem ovesnou), a polévku ponorným mixérem rozmixujeme dohladka. Odstavíme a dochutíme 1 lžící umeocta, případně ještě dosolíme. Podáváme s drožďovými knedlíčky: v pánvi na lžíci oleje osmahneme pokrájenou cibuli, rozdrobíme 100 g čerstvého droždí, osolíme a mícháme, dokud droždí neztekutí a opětovně se nesrazí. Vlijeme 100 ml rostlinného mléka, dobře promícháme, přivedeme k varu a vsypeme 50 g mouky z červené čočky (snadno si ji namelete z červené čočky třeba v kávomlýnku). Vaříme pár minut za stálého míchání do husta. Necháme vychladnout, tvarujeme knedlíčky, které vaříme zvlášť ve vodě 3 minuty. Polévku na talíři sypeme hojně česnáčkem lékařským.

POPENEC OBECNÝ A HLUCHAVKA NACHOVÁ

Pro některé lidi je obtížné rozlišit od sebe dvě bylinky stejné čeledi. V tomto případě jsou obě rostliny z čeledi hluchavkovitých, dříve pyskatých. Vidíte, že mají opravdu květy podobného tvaru. Barva květů je ale úplně jiná. Popenec má květy krásně světlounce modré s nádechem do lila, hluchavka má skutečně barvu květů nachovou, jak označuje její jméno. Další rozdíl spočívá ve velikosti. Ačkoliv není hluchavka nijak vzrostná rostlinka, je rozhodně robustnější než jemný popenec, jenž má tenčí lodyhu a vzrůst poléhavý až plazivý. Vidíte, že i lístky mají jiný tvar. I když někdy může popenec vyrůst větší a hluchavka naopak zůstat drobnější, lístky hluchavky jsou špičaté, zatímco popenec má lístky kulaté a tvarově trochu podobné břečťanu, jak naznačuje jeho starší jméno - popenec břečťanolistý.
A co se stane, když tyhle dvě bylinky zaměníte? Nic vážného. Zatímco popenec prokazuje silné protizánětlivé působení, především v oblasti dýchacích cest, hluchavka léčí hlavně záněty močových cest a ledvin, pomáhá při nepravidelné menstruaci nebo v menopauze, ale přidává se i do směsí bylin účinkujících na respirační onemocnění. Takže vidíte, že se v některých indikacích setkávají.
Každopádně bych chtěla na závěr zdůraznit, nesbírejte a neužívejte nic, co DOKONALE neznáte a u čeho si nejste na sto procent jistí. Bylinkám zdar!

GRATINOVANÉ BRAMBORY S PAŽITKOU

Výborná pochoutka pro milovníky jemných smetanových chutí.
Ve větším rendlíku, který může přijít do trouby, rozehřejeme lžíci olivového oleje a osmahneme na něm pokrájenou cibuli. Přidáme lžíci bazalky, lžíci oregana a dvě lžíce hladké mouky a několik minut společně opékáme. Zalijeme 650 ml rostlinného mléka (použila jsem sójové), osolíme a krátce povaříme do husta. Vmícháme 200 g nastrouhaného rostlinného sýru (např. Veganline), 3 prolisované stroužky česneku a 200 ml rostlinné smetany. Prohřejeme, aby se sýr rozpustil, a odstavíme. Nakonec vmícháme velký svazek nakrájené pažitky a 2 kila 15 minut povařených, oloupaných a na kolečka nakrájených brambor. Pečeme v troubě vyhřáté na 230 stupňů půl hodiny. Podáváme se salátem.

VELIKONOČNÍ POLÉVKA

Jednoduchá a zdravá polévka, která je navíc moc dobrá. Vím, že Velikonoce už byly, ale berte to zkrátka jako vynikající jarní polévku :)
Nasucho v hrnci opražíme 100 g ovesných vloček, vmícháme 2 lžíce oleje a pokrájenou cibuli a deset minut opékáme. Vmícháme kostku (42 g) čerstvého droždí a mícháme, dokud se droždí nerozteče a znovu neztuhne. Poté přidáme 300 g oloupaných a na nudličky nastrouhaných brambor, misku nakrájených bylinek (bršlice, kopřivy, česnáček, medvědí česnek, popenec...), osolíme, zalijeme 1,5 l vody a vaříme 10 minut. Na talíři zdobíme pažitkou.

LILKOVÁ OMÁČKA S TĚSTOVINAMI

Scuk skvěle funguje i v době krize, takže jsem si včera přivezla kromě jiného jeden pěkný lilek a červenou papriku. Co s ním? Třeba omáčku k těstovinám.
Jeden lilek, jednu červenou papriku a jednu cibuli nakrájíme na kostičky, vložíme do zapékací misky s víkem, osolíme, okořeníme lžičkou oregana a promícháme se dvěma lžícemi olivového oleje. Vložíme do trouby vyhřáté na 200 stupňů a pečeme za občasného promíchání půl hodiny. Vmícháme 2 lžíce rajského protlaku, vrátíme do trouby a bez pokličky pečeme ještě 15 minut. Společně s 200 ml rostlinné smetany rozmixujeme dohladka (mixovat nemusíme, můžeme jen promíchat a prohřát). Omáčku promícháme s horkými uvařenými těstovinami. 50 g vlašských ořechů umeleme a promícháme se špetkou soli a hrstí čerstvých posekaných divokých nebo zahradních bylinek (pampeliška, ptačinec, řebříček, orsej, sedmikráska, fialka, popenec, smil, oregano, šalvěj, medvědí česnek, saturejka...). Touto směsí sypeme porce na talíři.

PEČENÉ BRAMBORY S KOPŘIVAMI

Kopřivy v jarních jídlech jsou téměř povinností!
Oloupeme a nakrájíme na kostičky 1,3 kg brambor. V misce rozmícháme 50 ml oleje (olivového, sezamového, slunečnicového...), 1 lžičku uzené papriky, 1 lžičku sušeného česneku, 1 lžičku garam masaly, 1 lžičku tlučeného římského kmínu, 1 lžičku soli a půl lžičky tlučeného pepře. Dobře promícháme s bramborami, 100 g strouhaného rostlinného sýru a miskou spařených a pokrájených kopřiv. Pečeme zakryté v troubě vyhřáté na 200 stupňů 45 minut a poté ještě bez pokličky 15 minut. Podáváme se salátem či kvašenou zeleninou, která chuťově poměrně nevýrazné jídlo pěkně doplní.

RÝŽE S JARNÍMI BYLINKAMI

Letos dříve než jiné roky jsou k vidění jarní bylinky. Začátkem března je to věc naprosto nevídaná, tady u nás každopádně. Je tedy načase je začít přidávat do jídel – polévek, pomazánek, luštěninových kaší, omáček nebo rizot.
Nejprve uvaříme či udusíme 300 g jasmínové rýže tak, jak jsme zvyklí. Na lžíci oleje osmahneme cibuli, přidáme lžičku koření na tajine a po chvíli 200 g libovolného tofu. Já jsem přidala moje oblíbené lahůdkové od Sunfood. Několik minut společně opékáme, vsypeme 400 g hrášku (v zimě mraženého), osolíme a 5 minut dusíme. Promícháme s hotovu rýží spolu s 200 ml mandlové smetany a miskou pokrájených jarních bylinek (já v zahradě našla medvědí česnek, řebříček, popenec, vrbinu penízkovou, bršlici, pampelišku, jitrocel a ptačinec). Podáváme se salátem nebo kvašenou zeleninou.

RAKYTNÍK V MEDU

V době chřipek, angín, kašlů, zánětů dýchacích cest a různých viróz je tahle medicínka velmi prospěšná. Rakytník otrháme, vložíme do čisté zavařovačky a zalijeme tekutým medem. Promícháme, a v uzavřené sklenici skladujeme v chladničce. Při potížích užíváme dvě až tři lžičky denně.

ARONIE

Aronie, nebo také černá jeřabina či temnoplodec je keř nebo malý stromek s nesmírně zdravými plody, které se vybarvují během září a jsou velmi oblíbené u ptáků. A ptáci vědí, proč tyto tmavě fialové bobule milují. Obsahují množství vitamínů, především C, P, E, vitamíny skupiny B, organické kyseliny, jód, flavonoidy a pektin. Aronie je zkrátka vitamínová bomba. Nejúčinnější je konzumovat plody přímo, právě utržené ze stromu, tak si zachovají většinu vitamínů. Pro svou svíravou chuť nejsou ale příliš vyhledávané a málokdo jich dokáže sníst víc než pár bobulek. Překvapivě chutnají docela malým dětem do tří let, takže pokud je chtějí, neomezujte je, nikterak jim neuškodí, právě naopak. Plody pomáhají především při poruchách štítné žlázy, jejich účinky jsou harmonizační, takže je může užívat pacient jak s hypofunkcí, tak s hyperfunkcí. Plody i listy aronie se dobře se uplatňují při zvýšeném krevním tlaku, zlepšují funkci jater a žlučníku, a působí jako prevence sklerotizace cév, jejichž pružnost a propustnost podporují. List kromě popsaného účinku léčí i záněty, žlučníkové potíže a revmatismus. List a sušené plody připravujeme jako odvar, plody můžeme zasyrova prosypat cukrem a užívat jako kompot, nebo z nich připravujeme různé vařené džemy a sirupy. Plody můžeme též nakládat do alkoholu a připravit z nich kapky nebo likér, který působí jako výtečný posilující prostředek.

BEZINKOVÝ LIKÉR

Černý bez je už od starověku bylinou těšící se mimořádné úctě všech lidí, kteří vnímají duše rostlin. Černý bez je totiž silně oduševnělou rostlinou a k tomu lidem velmi přátelskou se silnými léčivými účinky kořenů, dřeva, listů, květů i plodů. Bezinky nejen sušíme, ale připravujeme z nich sirupy, zavařeniny a likéry, každá z těchto podob má totiž léčivé účinky. Bezinky pomáhají při zánětu nervů, včetně trojklaného, při neuralgii, ischiasu, bolestech páteře, bolesti zubů, migréně, ulevují při revmatismu a dně, posilují imunitu, a dokonce mírní hypertenzi. Nebuďte při sběru ale hladoví, většinu bobulí nechte ptáčkům, zaslouží si je víc než my lidé.
Tenhle likér je opravdu moc moc dobrý, doporučuji!
Kilo dobře vyzrálých bezinek rozmačkáme nebo rozmixujeme v 1,5 l vody, necháme 8 hodin stát v chladu a poté přecedíme přes síto a znovu ještě přes plátno. Vmícháme půl kila rapadury (nebo cukru), vnitřek z jednoho celého vanilkového lusku a mícháme, dokud se nerozpustí. Přidáme 200 ml uvařené dobré zrnkové kávy a povaříme 5 minut. Necháme vychladnout a vmícháme 1 litr rumu, promícháme a naplníme do tmavých lahviček. Užíváme štamprličku denně. 💚

SÍROVEC NA BYLINKÁCH

Letos poprvé jsem našla v přírodě sírovec žlutooranžový, což je dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých rostoucí na stromech dosud žijících, ale i na odumřelých kmenech či pařezech. Mladé plodnice tohoto druhu sírovce jsou velmi delikátní a připomínají prý svou chutí spíš kuřecí maso než houbu, což bohužel nemohu potvrdit, chuť masa si nepamatuji. Dá se upravovat na mnoho způsobů a pár receptů tu najdete. Sírovec je třeba ponejprv uvařit ve slané vodě nebo vývaru a až poté dále upravovat, byl by jinak poněkud houževnatý. Vaří se půl hodiny až hodinu.
Na dvou lžících oleje osmahneme pokrájenou cibuli a vmícháme 700 g uvařeného sírovce (v syrovém stavu to je přibližně 900 g) nakrájeného na kostičky, přidáme velkou hrst dobromysli, pažitky a petrželky (část bylinek si necháme stranou), osolíme a ve vlastní šťávě dusíme 30 minut. V 500 ml vody rozkvedláme 40 g hladké mouky, nalijeme ji k sírovci, přidáme bylinky, které jsme si odložili, a 5 – 10 minut povaříme. Podáváme se šťouchanými brambory, sypeme bylinkami i na talíři.

Sírovec je velmi zdravá houba, kdysi se používal při léčbě revmatismu, horečky, a dokonce rakoviny žaludku. Sírovec má kromě vysokého množství prospěšných antioxidantů i prokazatelné antimikrobiální účinky proti kožním i vnitřním plísním a naložený v lihu jako tinktura účinně bojuje se zlatým stafylokokem.

DOMÁCÍ JITROCELOVÁ MASTIČKA

Při jízdě lesem na kole jsem se levou stranou těla někde otřela o neznámou bylinu nebo keř a na levém lýtku a levém lokti mi vyskákala ošklivá alergická vyrážka. Nebudu vá obšťastňovat fotografií, vypadá to jako popálení od tisíce kopřiv. Svědí to a pálí celé dny a noci. Nejsem příznivce kortikoidů a vůbec farmaproduktů, ale slyšela jsem, že na ekzémy dobře zabírá jitrocelová mast. Tak jsem si nasbírala jitrocel, květ měsíčku a mátu (jitrocel převládá, následuje měsíček a máty je jen trošičku proti svědění), Jirka mi je na ručním mlýnku odšťavnil a já šťávu ručně metličkou rozšlehala s čistou vazelínou, která má tu pěknou vlastnost, že pojme tekutinu a ta se už neoddělí. Použila jsem 30 ml čerstvé šťávy z bylin na 3 vrchovaté lžíce vazelíny. Na ekzém mi mastička sice nezafungovala, ale schovám si ji pro léčbu různých odřenin a drobných poranění, skvělá bude na dětské silniční lišeje a na ranky, které se zatáhly a potřebují se dohojit. Mně na ekzém nakonec zabrala propolisová tinktura.

VOŇAVÉ KUCHYŇSKÉ BYLINKY

Udělají skvělou službu v kuchyni a vypěstovat je můžete i v truhlíku na balkóně. Dochucuji s nimi polévky, omáčky, pomazánky, zeleninové a luštěninové směsi nebo je přidávám do pečiva. Používám především dobromysl, estragon, smil italský, šalvěj, saturejku, rozmarýn, libeček, petrželku, trochu šanty, tymián a svatolinu. Ostříhám celé větévky a dobře je usuším. Po usušení odrhnu lístky z natí a rozmixuju v mixéru. Uchovám vždy v tmavé lahvičce a spotřebuji do roka. Část nadrcené směsi je možné ještě pomixovat s lahůdkovým droždím, solí a špetkou rapadury – vznikne velmi chutné polévkové koření.
Nelitujte námahy, příprava bylinkového koření je zdlouhavá a z bedničky čerstvých bylin dostanete malou skleničku, ale stojí to za to!

TĚSTOVINY SE ŠALVĚJÍ

Obyčejné, ale naprosto výborné! V pánvi rozehřejeme 50 ml panenského olivového oleje a opečeme na něm hrst pokrájených šalvějových lístků, 3 na jemné plátky nakrájené stroužky česneku a asi 10 sušených rajčat naložených v oleji nakrájených na proužky. 
Uvaříme půl kila semolinových špaget a promícháme je se směsí z pánve. Na talíři sypeme posypkou: rozmixujeme 3 lžíce kešu, 3 lžíce sezamu, 3 lžíce lahůdkového droždí a půl lžičky soli.

TĚSTOVINY S CIBULÍ

I z obyčejné cibule se dá vykouzlit výtečná omáčka k těstovinám, vyzkoušejte!
Na dvou lžících oleje (použila jsem olej z naložených sušených rajčat) necháme změknout tři velké cibule nakrájené na půlkolečka a 4 stroužky česneku nakrájené na plátky. Vmícháme 50 g nahrubo nalámaných vlašských ořechů, osolíme, a 20 minut spíš dusíme než smažíme na mírném ohni. Přidáme jednu pokrájenou cuketku menšího vzrůstu a čerstvé bylinky – ideálně oregano, šalvěj, saturejku a bazalku a dusíme ještě 5 minut. Zjemníme 100 ml ovesné smetany, ideálně domácí. Nakonec vmícháme hrst kaparů, které lze v nouzi nahradit nakrájenými kyselými okurkami.

KREV SVATÉHO JANA

Jinak též, a méně poeticky, třezalkový olej. Letos jsem to zkusila jinak - na svatého Jana jsem naložila třezalku do slunečnicového oleje a nechala týden na sluníčku. Poté jsem bylinu přecedila a do stejného oleje naložila druhou dávku. Po týdnu byl olej velmi hustý, neprůsvitný a tmavočervený. To bude síla!
Je třeba hlídat v okolí, kdy třezalka kvete, abyste mohli zkusit tuhle starou Mattioliho metodu a přidávat bylinu postupně. Pokud se podaří najít ještě pozdě kvetoucí třezalku, může se naložit ještě potřetí.

Třezalkový olej se používá na širokou škálu potíží, například při poranění, zvláště prstů rukou a nohou, na popáleniny a opařeniny, spálenou kůži od slunce, kožní záněty, opar rtu, neurodermititidu, otoky, zlomeniny, neuralgie, při skleróze multiplex, na zevně přístupné nádory (aplikovat jemně a lehce), těžké formy ekzémů odolávající ostatní léčbě, na bércové vředy, křečové žíly, hemoroidy, a především na ischias a ostatní záněty a obnovu poškozených nervů. Mně osobně pomáhá na bolest zad a slyšela jsem, že zabral i při syndromu karpálního tunelu. Někteří lidé mohou na třezalku reagovat fotosenzitivitou, ať už při sběru a zpracování, nebo při aplikaci.

LIBEČEK

Libeček syn. Jeho maminka roste o dva metry vedle mimo fotku a je trojnásobná. Libečku se u nás zkrátka daří.
Ve Skotsku byl lístek libečku první věc, která se po probuzení snědla - člověk tak byl celý den chráněný před infekčními nemocemi. Kdo libeček nosí při sobě nebo ho přidává do koupele, stane se neodolatelným pro opačné pohlaví, protože vnitřní krása člověka prozáří i navenek. Jak je tomu ale v případě, že člověk má vnitřní krásy poskrovnu, prameny nehovoří.
Bylinář Jan Černý o libečku mimo jiné píše, že "Střevnie dnu hojí a jedovatosti vymietá. Zástavu moče a bolestné řezánie léčí."
Já ho používám prozaicky, přidávám ho do polévek a k bramborám.

BYLINNÝ SIRUP ZASTUDENA

Zkouším udělat sirup zastudena, tak jsem sama zvědavá, zda vydrží.
Ve 4 l převařené vody rozpustíme 100 g kyseliny citronové a po vychladnutí přidáme 600 g bylin (v mém případě bezových květů, ale můžete to zkusit s lípou, meduňkou nebo mátou), zatížíme převařeným kamenem, aby byliny nevyčnívaly nad hladinu, a necháme 24 hodin zakryté louhovat. Přecedíme přes plátno nebo gázu, vmícháme 4 kg cukru a zahříváme a mícháme, dokud se cukr nerozpustí. Nevaříme, sirup stačí jen lehce zahřát a míchat. Všechny pomůcky, včetně vařečky a naběračky - a lahví, samozřejmě, musíme prolít vroucí vodou. Sirup plníme do lahví a uchováme naležato v chladu.