VAJEČNÁ OMELETA SE SUŠENÝMI RAJČATY

Slepičky už zjevně cítí jaro ve vzduchu. Včera jim hrozilo velké nebezpečí, když jsem vynášela chycenou myšici na louku, z plotu kolem slepičího výběhu se zdvihl obrovský jestřáb a v klidu odplachtil, když mě uviděl, Nebohé slepice netušily, jak blízko byly smrti! Usadil se na špičce staré hrušně a čekal, až zase odejdu. Zavolala jsem na něj: Běž pryč! Nech naše slípky na pokoji. Zamyslel se a odletěl směrem na Zvičinu.
Mně bohužel vznikl místo omelety trhanec, ale vy určitě budete šikovnější.
Na čtyřech lžících olivového oleje osmahneme dozlatova pokrájenou cibuli, přidáme 8 nakrájených sušených rajčat, která jsme předem namočili do teplé vody, aby změkla. Okořeníme tymiánem a pět minut opékáme. Šest vajec rozkvedláme s 50 ml vody z rajčat, ve které jsme je namáčeli, solí a 50 g rostlinného parmazánu (recept najdete v albu Ostatní pokusy). Nalijeme na pánev, ztlumíme plamen, zamícháme a necháme ztuhnout. Jakmile je omeleta ztuhlá, otočíme ji a dopečeme i z druhé strany. Podáváme se salátem, klidně bez chleba, syté je to ažaž.
A výborné :)



 Emotikona smile

CIZOKRAJNÝ DORT

V míse promícháme 50 g žitné mouky, 100 g polohrubé pšeničné mouky, špetku soli, 100 g mletých mandlí (mohou být neloupané), 30 g sušené třtinové šťávy (nebo cukru), ½ lžičky kypřicího prášku, 50 ml slunečnicového oleje a 50 ml studené vody. Těsto vtlačíme do vymaštěné dortové formy (prům. 20 cm)a pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů 15 – 20 minut. Necháme vychladnout a potřeme třemi lžícemi lahodné kiwi marmelády od pana Ringla (lze použít samozřejmě jakoukoliv jinou sladkokyselou marmeládu). Do mixéru vložíme 200 g loupaných mandlí, 2 banány, 330 g ztuhlého kokosového mléka (jeho tuhost je zárukou úspěchu, konzistence musí připomínat ztuhlé máslo), 70 g agávového sirupu, půl lžičky mleté vanilky a rozmixujeme na hladký krém. Nalijeme na korpus, postrouháme bezmléčnou čokoládou a necháme ztuhnout v chladu.


POLÉVKA S PASTINÁKEM

Půl kila pastináku a půl kila brambor oloupeme a nakrájíme na kostičky. Jeden pórek očistíme a také pokrájíme. Na dvou lžících oleje pět minut osmahneme pět minut pórek s pastinákem, okořeníme půl lžičkou mleté pískavice (lze vynechat), přidáme brambory, libečkovou nať, osolíme, zalijeme 1 l zeleninového vývaru a vaříme doměkka, trvá to 20 – 30 minut. Polévku opepříme čerstvě mletým pepřem, zjemníme 150 ml ovesné smetany a rozmixujeme.


KVĚTÁK S PAŽITKOVOU OMÁČKOU

Hlávku květáku rozebereme na růžičky, dáme do hrnce, osolíme, přidáme lžíci jablečného octa a zalijeme vroucí vodou. Dáme na plotýnku a vaříme 5 minut.
Na dvou lžících oleje opražíme 50 g hladké mouky na světlou jíšku, zalijeme 500 ml ovesného nebo sojového mléka, osolíme a vaříme do zhoustnutí, přidáme 200 ml sojové nebo ovesné smetany, necháme projít varem a odstavíme. Za stálého míchání přilijeme šťávu z jednoho citrónu, opepříme a osladíme lžící pšeničného sirupu nebo cukru. Nakonec vmícháme velký svazek pokrájené pažitky. Podáváme s bramborovými špalíčky.


DENNÍ DŮM, NOČNÍ DŮM

Při čtení, a věřím, že i při psaní, knih Olgy Tokarczuk, je převažující emocí soucit. Není to ani melancholie, ani smutek, ani deprese, je to schopnost hlubokého soucitu s lidmi, s krajinou, zvířaty a dokonce i Bohem. Olga Tokarczuková vysoko vyčnívá nad současnými autory, ale ne výjimečným uměním slova, brilantním stylem, schopností vytvářet zápletky a udržovat pozornost čtenáře, ale svým hlubokým vhledem a porozuměním, se kterým se opravdu často nepotkávám.
Příběhy v knize spojuje místo, kde se odehrávají. Zalesněná, chudá a divoká oblast polského Kladska, okolí Nové Rudy, s výhledem do českého Broumovska. Ta, a postava staré Marty. Příběhy, ve kterých se velmi často vyskytuje smrt a bolest, nepůsobí drasticky, spíš smířeně, autorka je popisuje s jistým zaujetím, zvídavostí a smyslem pro detail. Součástí knihy je také podivuhodný příběh svaté Starosty a transsexuálního mnicha, který jej sepsal. Knihou prosakuje motiv konce světa s rudou oblohou a zkamenělými stromy, jediná skutečně děsivá vize.
Knihy Olgy Tokarczukové jsou rozhodně perlou naší knihovny a upřímně je doporučuji ke čtení.
„Marta řekla, abych se netrápila tím, co vidím.(...) Nevím, proč mi to řekla; už se chystala odejít. Stála s rukou na klice otevřených dveří.
Večer jsem si na tu větu vzpomněla. Nehybný obraz z pohyblivého filmu, v němž se všechno mění a přestává být tím, co bylo. Tak fungují oči – vidí mrtvý výstřižek většího, živého celku, a to, co vidí, si ochočují a zabíjejí. Proto když se dívám, věřím, že vidím něco stálého. Ale to je falešný obraz světa. Svět je pohyblivý a roztřesený. Neexistuje v něm žádný bod nula, který si je možné zapamatovat a pochopit. Oči dělají snímky, které mohou být pouhým obrazem, schématem. Největším rozčarováním je krajina, protože stálost krajiny neexistuje. Pamatujeme si krajinu, jako by byla obrazem. Paměť tvoří pohlednice, ale svět žádným způsobem nechápe. Proto krajina tak podléhá náladám těch, kteří ji pozorují. Člověk vidí v krajině vlastní vnitřní, netrvalý okamžik. Všude vidí jen sebe. Konec. To mi chtěla Marta říct.“




RYCHLÝ OBĚD Z CIZRNY A TEMPEHU

Na dvou lžících oleje osmahneme pokrájenou cibuli, čtyři stroužky česneku, římský kmín a mletou papriku. Přidáme nakrájenou kapii, červenou nebo žlutou a 200 g tempehu nakrájeného na špalíčky. Chvíli společně opékáme a přidáme 400 g oloupaných a nakrájených rajčat a 250 g předem uvařené cizrny (použila jsem plechovku). Osolíme, okořeníme tymiánem, přiklopíme a 15 minut dusíme. Podáváme s chlebem.


NÁMOŘNICKÉ BRAMBORY

Uvaříme ve slupce 1 kg brambor, oloupeme je a najemno nastrouháme. Nastrouháme i 200 g uzeného tempehu a přidáme jej k bramborám. Vmícháme bylinkovou sůl, čerstvě mletý pepř a cibuli osmahnutou na dvou lžících oleje. Rukama dobře prohněteme těsto, tvoříme šišky, které pečeme na vymaštěném pekáčku asi půl hodiny dozlatova v dobře vyhřáté troubě. Podáváme se salátem nebo oblíbenou omáčkou (dobrá je cibulová nebo šťovíková).


BORŮVKOVÝ DORT

V mrazáku jsem měla letní moravské borůvky, které mi nasbírala a přivezla kamarádka Zlatka, tak jsem z nich udělala svému muži narozeninový dort. Upřímně řečeno, mnoho lepších dortů jsem v životě nejedla.
V míse promícháme 50 g celozrnné žitné mouky, 100 g polohrubé bílé pšeničné mouky, špetku soli, 25 g kakaa, lžičku jedlé sody, lžičku kypřicího prášku a 50 ml slunečnicového oleje. Rozmixujeme 100 g borůvek, 100 ml ovesného mléka a 60 g datlového sirupu. Vlijeme k mouce, rychle promícháme a rozetřeme do vymaštěné a vysypané menší dortové formy (20 cm). Pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů asi 20 minut, stav upečení kontrolujeme špejlí.
Upečený korpus necháme vychladnout a připravíme si borůvkovou náplň.
Do mixéru vložíme 200 g umletých kešu oříšků, 150 g borůvek, 80 g datlového sirupu, vanilku a ztuhlé kokosové mléko z plechovky o objemu 400 ml (dáme den předem do chladničky). Rozmixujeme na hladký krém a rozetřeme na vychladlý korpus. Dáme na hodinu do chladu a potřeme kakaovou polevou: Rozehřejeme tři lžíce kokosového tuku ve vodní lázni, odstavíme a vmícháme tři lžíce datlového sirupu a tři lžíce kakaa. Posypeme 50 g borůvek a necháme ztuhnout v chladu.



KARÍ S BRAMBORY A ŠPENÁTEM

Sice to tak možná nevypadá, ale je to mimořádně dobré.
V hluboké pánvi rozpálíme dvě lžíce oleje, vhodíme 1 lžíci hořčičného semínka a přiklopíme. Jakmile začnou intenzivně praskat, přidáme pokrájenou cibuli, čtyři stroužky česneku a kousek nastrouhaného zázvoru. Okořeníme lžičkou drceného římského kmínu, chilli papričkou, lžící kari koření a pět minut společně opékáme. Spaříme, oloupeme a nakrájíme tři rajčata a přidáme je do pánve. Osolíme a promícháme. Oloupeme a na kostičky nakrájíme kilo brambor, přidáme je do pánve, zalijeme 500 ml zeleninového vývaru, přiklopíme a dusíme 15 minut. Spaříme půl kila špenátových listů, vymačkáme je a pokrájíme. Přidáme je do pánve, dusíme pět minut, vmícháme 100 ml sojové smetany a prohřejeme. Odstavíme a okyselíme šťávou z půlky citrónu.


KYNUTÝ KOLÁČ SE ŠVESTKAMI A MÁKEM

Jemný, vláčný a nadýchaný koláč, který potěší milovníky máku.
V míse promícháme 200 g polohrubé mouky, špetku soli, 2 lžičky instantního droždí a 2 lžíce cukru. Ve 100 ml teplé vody rozmícháme 50 g rostlinné majonézy, vlijeme k mouce a zpracujeme pružné, nelepivé těsto, které dáme v zakryté míse na hodinu vykynout do tepla.
Rostlinnou majonézu si nejlépe vyrobíme doma tak, že do vysoké nádoby nalijeme 30 ml sojového mléka a zalijeme je 60 ml slunečnicového oleje. Přidáme půl lžičky cukru a špetku soli. Na dno nádoby vložíme ponorný mixér a spustíme jej. Chvíli mixujeme u dna a poté pomalu mixér vytahujeme vzhůru a současně stále mixujeme. Tímto způsobem vyrobíme hustou majonézu. Odebereme 50 g a zbytek ochutíme solí, pepřem, citrónem a hořčicí a použijeme třeba do salátu jako běžnou majonézu. Pokud si chceme ušetřit práci, stejně dobře poslouží koupená rostlinná majonéza.
260 g švestek čerstvých nebo mražených promícháme se 100 g mletého máku a třtinovým cukrem (podle kyselosti švestek volíme i množství cukru, já měla sladké, zralé švestky, stačily mi tedy tři lžíce cukru). Vše společně deset minut povaříme za stálého míchání, pokud je směs příliš hustá, můžeme ji trošku naředit vodou nebo rostlinným mlékem.
Vykynuté těsto znovu krátce prohněteme a prsty roztlačíme asi ve dvoucentimetrové vrstvě do vymaštěného pekáčku nebo koláčové formy. Opět zakryjeme a necháme ještě půl hodiny kynout. Potřeme švestkovo-makovou kaší a pečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů asi 40 minut (podle výkonnosti vaší oblíbené trouby) dozlatova.