ŠÍPEK

Šípkové růži se dříve říkalo merhelec nebo trnová růže. Je to nádherná ozdoba okrajů lesů, cest a zanedbaných koutů zahrad, těší nás na jaře květy a na podzim rudými šípky, které obsahují velké množství vitamínu C, proto se jim také říká pomeranč severu. Pokud chceme mít užitek právě z tohoto vitamínu, jíme nejraději šípky syrové – měkký šípek zmáčkneme, prsty vytlačíme oranžovou dužinu a tu sníme. Ať už totiž připravíme čaj ze šípků jakýmkoliv, byť sebešetrnějším způsobem, v hrnku čaje nám ho zbude pouze nějakých 20 mg. Měkké šípky přešlé mrazem používáme na výrobu sirupů, vín a zavařenin.
Šípky k léčebným účelům sbíráme v době úplné zralosti, tzn. až na přelomu září a října, nikdy nesušíme měkké nebo černé šípky, ty obsahují už jen velmi málo vitamínu C. Můžeme bez obav použít i šípky růže svraskalé, převislé nebo trnité. Sušíme rychle při 60 – 80 stupních, pomalým sušením se ztrácí většina vitamínu C (ten obsahují dokonce i listy), správným sušením ale zachováte asi 20 % tohoto vitamínu. Šípky obsahují i beta karoten, vitamín B1 (citlivý na světlo a teplo), vitamín B2 (citlivý na kyslík), rutin, vitamín K (citlivý na světlo), karoteny a další látky. Některé účinné látky, které šípky obsahují, se varem neničí, naopak se do vody varem vyluhují (organické kyseliny, taniny, flavonoidy, minerální látky - například vápník, fosfor, železo a draslík). Po roce skladování nezbude v šípkách už žádný vitamín C.
Sbírají se a suší též květy šípkové růže a nálev z nich se užívá v rekonvalescenci, při neklidném spánku, průjmu, jako kloktadlo při zánětech v ústech a krku a jako výplachy zanícených očí a při chronickém slzení. Olej připravený z okvětí šípkové růže se používá při bolestech hlavy k masážím. Plátky sušených květů rozdrcené na prach se užívaly jako jemný dětský pudr na opruzeniny.
Dokonce i hálky tvořené keřem růže jako ochrana při nabodnutí hmyzem, mají léčivé účinky - především jako diuretikum a zevně na doléčení ran a popálenin. Snižují horečku a podporují obranyschopnost organismu.
Čaj z šípků je dobrým posilujícím prostředkem při chřipce a nachlazení, v těhotenství, během kojení, působí potopudně, močopudně a výborně doplňuje léčbu ledvinových kamenů, urogenitálních zánětů a parodontózy. Zpevňuje cévní stěny, pomáhá růstu kostí při zlomeninách, zmírňuje revmatické bolesti, posiluje nervy, schopnost soustředění a posiluje libido a potenci. Při pravidelném užívání zvyšuje odolnost organismu proti infekcím. Je vhodný i pro dlouhodobé podávání, nemá žádné vedlejší účinky.
Náhrdelník ze sušených šípků prý přivolává lásku. Šípková růže je keřem Bohyně.
Způsob přípravy šípkového čaje: 1/ Celé šípky povaříme pár minut ve vodě v poměru 1:5 a necháme vyluhovat 5 hodin. První výluh je velmi slabý, proto vřelým výluhem zaléváme bylinné čaje, například lipový květ nebo mateřídoušku. Výbornou kvalitu má druhý a třetí odvar, čtvrtým opět zaléváme bylinné nálevy. 2/ Drcené šípky vaříme 10 minut a vyluhujeme do vychladnutí na pitelnou teplotu. Filtrujeme přes husté plátno, abychom se zbavili chloupků. 3/ Polovinu dávky drcených šípků necháme vyluhovat přes noc ve studené vodě, druhou polovinu svaříme po dobu 10 minut, po zchladnutí obě poloviny smícháme a přecedíme.

Více ZDE