Psaní deníků se se mnou táhne od dětství. Jako dítě jsem byla vůbec ohromná spisovatelka, neustále jsem začínala nějaký román a když jsem se dostala ke druhé kapitole, nevěděla jsem jaksi, jak dál. Vždycky šlo o nějaké dobrodružství, protože jsem milovala Karla Maye a Arthura Ransoma.
Když se někdy stalo, že jsem byla pryč z domu, tak jsem si psala deník. Tuhle jsem našla jeden, který jsem měla s sebou ve Františkových Lázních, bylo mi tehdy asi osm nebo devět let. Bylo to tehdy na dlouho, v lázních jsem strávila několik týdnů. Z těch zápisů je vidět, jak jsem byla statečná a nikdo by nepoznal, jak se mi tenkrát strašlivě stýskalo.
Další deníčky jsem si psala pochopitelně coby pubertální holka. Byly samá poezie, samé konce světa z nešťastných lásek a samé pohrdání světem. V mládí jsem všechny tyhle poklady spálila, asi jsem se za ně styděla. Dneska mě to mrzí, to by bylo počtení...
Když se nám narodilo nejmladší dítě, dcera Saša, bylo mi už přes třicet a na mateřské jsem psala, co se každý den přihodilo, co jsme dělaly, kde jsme se byly spolu projít, jaká zvířátka jsme potkaly, kdo přijel na návštěvu, jaké bylo počasí a tak dále. Samé závažné věci ohraničeného světa maminky a dítěte. Když šla Saša do školky a já do práce, přestala jsem, už se vlastně nic nedělo. Ranní vstávání, školka, škola starších dětí, práce moje a manžela, odpoledne nákup, vaření, krátká procházka když bylo hezky, večeře, knížka nebo televize a spát. Uvědomuji si, kolik zajímavých věcí vlastně taková maminka na mateřské prožívá. Tehdy se mi to tak samozřejmě nejevilo, jak šly roky, chtěla jsem "mezi lidi". Dneska se při čtení toho deníčku ale musím usmívat.
4.5.2001 - 28 stupňů, jasno. Parný den! Odpoledne jsme jeli všichni do Hořic na pouť. Saša byla na dětském kolotoči, na houpačce a s Bárou na autodromu. Těch lidí! Jiřík tam zůstal ještě o trochu dýl. Navečer Jiřík s Bárou sekali louku. 5.5.2001 - 14 stupňů, zataženo, déšť. Dnes od rána prší. Dost se taky ochladilo, alespoň máme zalito. Už kvetou šeříky a co bude letos jablek a hrušek! Stromy jsou obalené květy. Dokonce kvetou staré švestky na louce. Přijel děda z Ústí. 30.5.2001 - 20 stupňů, oblačno. Je pěkná zima! Ani nekápne, ale fouká ledový vítr. Přišly mi poštou kytičky. Když jsme byli u Kulhánků pro mléko, Jiříka zajímaly jejich včeličky. Mléko bude už jen ve čtvrtek a v neděli.
Když jsem si to tak pročítala, rozhodla jsem se, že zase začnu. A v březnu to už bude rok, co každý den napíšu pár řádků. Vždyť jak bych si jinak pamatovala, že Jiříka v roce 2001 zajímaly včeličky! :)
více TADY
Žádné komentáře:
Okomentovat