ŽIVÁ KUCHYNĚ

V nakladatelství Synergie byli tak hodní, že mi poslali tuhle knihu, abych podle ní zkusila něco "uvařit". Byla jsem natěšená a netrpělivá. Moje nadšení poněkud pohaslo při prohlížení a podrobném pročítání receptů. Zaprvé téměř nutně potřebujete kvalitní sušičku, bez ní si v téhle knížce skoro neškrtnete. Myslím si, že člověk, který RAW stravě holduje, určitě nějakou má, já ale ne. Druhou věc, kterou potřebujete, je kvalitní mixér, který mi bohužel taky chybí. Dobře, zkusím teda nějaký koktejl! Nojo, ale to potřebuju základní ořechové mléko, mražené banány, kustovnici čínskou, kokosovou vodu a čerstvou dužinu z mladých kokosů, papáju atd. Ale ne, přeháním, jsou tu i koktejly z řapíkatého celeru, kapusty, petrželky, melounu a salátovek. Na ty jsem ale nijak velkou chuť neměla. Hurá! Našla jsem salát, do kterého by se mi mohlo podařit sehnat všechny ingredience - tzn. mladý špenát, hrušky, pekanové ořechy (ty kdyžtak nahradím vlašskými), šalotku, brusinky a javorový sirup (mám agávový). Bohužel, v Zelenině nebyl špenát. Tak nic, co tu máme dál. Cukrové lusky nemám, nepražené a nesolené jihoamerické arašídy taky ne. Stejně jako cizrnové miso, brokolicové klíčky, červený hlávkový salát, semínka z granátového jablka nebo mango. Hlavní jídlo zkoušet nebudu, skoro všechna jídla se suší v sušičce. Tak moučník! Ajaj, 250 g agávového sirupu na jeden moučník, to by vyšel pěkně draho. 270 g makadamových ořechů spolu se 120 g kešu, jahodami a 160 ml kokosového oleje. Obávám se, že jsem opravdu chudá. Do dalšího moučníku přijde 400 g vlašských ořechů. Já je radši sním postupně ráno ve vločkách! Třešňový cheesecake vypadá báječně, ale patří do něj kromě třešní taky 225 g vlašských ořechů, 48 g datlí, palmový cukr, kakaové boby, 360 g kešu, 255 g agávového sirupu a 164 g kakaového másla.
Pro tentokrát jsem knihu s lítostí odložila, připadala jsem si opravdu pokořená. V knížce jsem čekala alespoň nějaké návody na využití divokých bylinek, podle mě to k živé stravě patří. Možná ale ne v USA. Abych nebyla ale jen kritická, musím napsat, že v knize je skvělý návod na klíčení a to mě trochu navnadilo. Klíčicí nádoby můžu přece snadno nahradit sklenicí s gázou. To určitě zkusím.
Můj závěr je ten, že pro lidi, kteří se živé stravě opravdu věnují, mohou tomu obětovat čas i peníze a chtějí ji dovést k dokonalosti a zároveň nemají problém sehnat i všechny exotické ingredience, je knížka báječná, protože ukazuje, co všechno se dá vyrobit ze syrových surovin. Zrak z toho přechází. Pro mě, jako pro člověka, který vaří nejraději jednoduchá, prostá jídla tak, aby byla co nejdříve hotová, je to kniha spíš pro prohlížení obrázků.
Ještě jednou děkuju nakladatelství za zaslání knížky a omlouvám se, že jsem nebyla víc platná 

více ZDE